Natírání kovových předmětů vypadá na první pohled jednoduše, ale má svá pravidla. Aby železo dále nerezavělo, je potřeba před natíráním povrch pečlivě očistit, zejména v záhybech, svárech nebo otvorech, prostě všude tam, kde se může zadržovat voda.
Základ je dobře připravený podklad a to i tehdy, natíráme-li předmět, na kterém stará barva dobře drží. V takovém případě povrch umyjeme, odmastíme a zdrsníme, aby nová barva dobře přilnula. Nejlepší je, použijeme-li stejný typ barvy. Není dobré kombinovat syntetické barvy s barvami vodou ředitelnými. Barva nemusí dobře držet a výsledek nemusí být zaručen.
Pokud máme předmět, na kterém se odlupuje stará barva nebo je poškozená, musíme předmět očistit. Barvu odstraníme zcela nebo jen v těch částech, kde je poškozená. Ve stejném případě postupujeme, jsou-li na předmětu hluboké vrypy, které by nový nátěr nepřekryl.
Někdy je velmi pracné, ale u nepřilnavých a odlupujících se nátěrů může jít naopak o nejjednodušší postup. Jako nářadí použijeme, co máme po ruce, starý šroubovák, špachtle, drátěný kartáč apod. Odlupující se kusy barev jdou dobře dolů kovovou špachtlí s velmi ostrou čepelí a zakulacenými rohy. Celý proces zakončíme smirkovým papírem nebo bruskou.
Pomocí horkovzdušné pistole se nátěr ohřívá na teplotu, kdy měkne, a lze ho lehce mechanicky odstranit. U této metody ovšem pozor na části, které navazují na kov, ale přitom nesnáší vyšší teploty jako např. plast. Jinak je tato metoda velice účinná a levná.
Metoda, při které použijeme odstraňovač starých nátěrů. Postupujeme podle návodu uvedeným na odstraňovači. Předmět jím natřeme, necháme působit a pak uvolněnou barvu seškrábeme. Vždy je nutné po takovém odstraňování povrch velmi dobře vymýt a neutralizovat (dle typu odstraňovače), aby se nezhoršila přilnavost budoucích nátěrů.
Ne tak docela. Louh sice barvu dobře odstraní, ale pozor! Louh je žíravina se vším všudy, Postupně „sežere“ štětce i nádobku, ve které je rozředěn – pokud není kameninová, a hlavně je třeba dávat pozor, abyste se nepotřísnili. Účinný je pro odlakování oceli, naopak hliník a zinek se v hydroxidu sodném snadno rozpouštějí, a nedá se tento způsob pro ně použít.
Pokračování v příštím díle.
+420 722 924 741